26. červen 2016 v 15.39 | rubrika: Příběhy
Sice mám několik nesepsaných inspiračních námětů, ale potřebuju se vypsat, proto je tu tenhle příběh. Jedná se o mix reality a výmyslů, některé prvky jsou skutečné, něco je při(vy)myšlené. Název jsem v podstatě nevymyslel. Moje názvy vypadají jinak. Název jsem "přeparafrázoval" z jedné povídky. Povídka se jmenuje Nikdy nezastavujte na dálnici a je součástí sbírky s velmi poetickým názvem Smrt má kola. Povídky ve sbírce Smrt má kola obsahují auta a ... smrt :) .
(A nééé, vůůůůbec nejsem zamilovanej.)
Poslední dobou se chovám divně. Dva dny jsem se prolejval bublinkami zředěným grepovým džusem (protože mi grep nechutná), včera jsem sežral veškerou dostupnou čokoládu a nedávno (ve čtvrtek?) jsem měl dokonce chuť líbat na tyč dopravní značku a křičet u toho "Líbáš skvěle, kotě!". Odradilo mne od toho uvědomění, jak by to bylo nehygienické. Že bych u toho vypadal jako blázen/pošuk/úchyl mne moc tankovat nemusí, tak vypadám běžně. Akorát někdy musím předstírat, že jsem normální a slušný člověk. No jo, když mám blbou náladu, tak dělám ještě větší šílenosti než obvykle.
|
přečteno: 60x | komentáře (4)
|
12. říjen 2015 v 17.11 | rubrika: Příběhy
Tohle jsem sepsal dneska, odráží to spíš moje nálady v době, kdy jsem to psal, takže si nic nedělejte z toho, že to nedává smysl :). |
přečteno: 33x | komentáře (6)
|
16. červenec 2015 v 22.34 | rubrika: Příběhy
Stojím na okraji srázu a koukám do dálky. Na obzor, na nebe, pak zrak stočím dolů k hladině. Propast je dávno zatopená, místo špičatých kamenů čeká v prohlubni voda. Voda, jejíž měkká náruč pohltí pád ze srázu namísto roztříštění těla o kameny. Stojím na břehu a koukám na hladinu, na které se čeří drobné vlnky. Ideální mosto pro koupání, škoda, že jsem si nevzal plavky. Slunce žhne, bylo by příjemné |
přečteno: 21x | přidat komentář
|