(K) Genderová (ne)korektnost

Ahoj

Tak jsem tady konečně s článkem o genderové (ne)korektnosti. Genderová korektnost vychází už z toho, že lidi rozdělujeme podle nějakého genderu (pohlaví). Kdyby se lidi takhle nerozdělovali/neškatulkovali, bylo by o problém míň. Už jsem se zmínil v jedním svém komentáři, že bez rozlišování pohlaví by nedocházelo k diskriminaci lidí podle pohlaví - samozřejmě, na úkor pestrosti (lidské) populace.

Genderová korektnost vypadá jako hezká věc (zachování důstojnosti žen i mužů). Neurážet ženy, že jsou hloupé slepice a muže, že jsou nadržení chlíváci, rozhodně to neplatí o všech. Jako jo, když mne někdo naštve, nadávat se dá i bez pohlavních podpásovek. Ovšem nic se nemá přehánět, dobrým sluhou a špatným pánem nemusí být jen oheň.

Nyní se odkážu na tiskovinu, kde před několika týdny "rozebírali" právě genderovou korektnost. Jde o magazín DNES, číslo 31 ze dne 6.8.2015. V magazínu byly uvedeny genderové nekorentnosti na příkladech z učebnic a pohádkách. Níže si dovolím některé okomentovat.

Jedna z výtek byla ke slabikáři, konkrétně k větě "Máma mele maso" s poznámkou, že maso přeci může mlít i táta. Jasně, že může. Ovšem ve SLABIKÁŘI mi to nahrazení logické nepřipadá. Nevím jak vy, ale my jsme se učili nejprve písmenka, pak slabiky a potom jsme z nich skládali věty. Maso mele máma, protože je tam důraz na slabiky s M,  MáMa Mele Maso. Nahradit v téhle větě mámu tátou sníží důraz na učení slabik s M, a nejspíš i roztříští pozotnost (my jsme slabiky s T brali až později, ne na začátku u M, kde se mlelo maso). Klidně přidejme do slabikáře tátu, ale nenarušujme s ním M, ale nechme ho podpořit T, třeba "Táta pase tele" nebo "Táta tapetuje".

Další výtka (ta se vlastně táhne tématem, uvedená na více příkladech) je k matematickému příkladu, kdy máma přinese rohlíky a táta se synem je snědí. Tady nedává ono "genderové vyšinutí" učební smysl, rohlíky může klidně přinést táta a sníst je máma s dcerou. Klidně v 50% nahradit genderově převrácenou

Co se týče zaměření učebnice na těžký průmysl, zemědělské stroje a vojenství, proti tomu nic nemám. Když už, tak by moje výhrady směřovaly k dnedostatku dělnic, zemědělkyň a vojaček :). Nejvíc genderově nekorektní mi v uvedené souvislosti přijde tato věta (cituji) "Zde se opět projevuje inklinace autorů k čistě mužské doméně, kterou je vojenství."  - označení vojenství za mužskou doménu, nikoliv zaměření na strojírenství a vojenství. 

Mimochodem mi to (spíš ta korektnost u rohlíků, ne o průmyslu) připomnělo učebnice matematiky Odvárko-Kadleček (o nich se magazín nezmiňuje), kde žáky provázely učebnicemi tři postavy: Pepa Popleta, Anča Málková a Čenda Hloubal. Jak moc je to genderově nekorektní a taky pro koho? Ano, je tam jedna dívka a dva chlapci. Když se to vezme vážně, lze to vnímat i tak, že zatímco holky jsou normální a průměrné, kluci jsou buď géniové nebo pitomci (/hlupáci). No nevím, jestli je dobré "vynikat" hloupostí, pokud nemáte zrovna to štěstí být geniální, to už je docela dobrá ta "průměrná chytrost". 

Ještě uvedu jeden příklad, který mne tam zaujal. Možná právě proto, že nejchytřejší řešení bylo vlastně to Ančino. Postavy měly změřit vysoký strom. Pepa by vzal pilu a strom by pokácel.  (Nedostatky jasné - strom na něj může spadnout, neuřízne ho až u země, a taky je někdy třeba změřit strom, který se pokácet nesmí.) Čenda by vylezl na strom a spustil dolů provázek se závažím. (Nedostatky taky jasné - na strom nepůjde vylézt, může z něj spadnout a stejně se nedá vylézt až úplně nahoru, protože tam bývají moc slabé větve.) Ančino řešení spočívalo na výpočtu pomocí podobných trojúhelníků - přes hranu trojúhelníka se koukla na vrchol stromu a ještě oba chlapce zaúkolovala, aby změřili její vzdálenost od stromu a výšku oka nad zemí :). Přinejmenším na rovině bez srázů bezpečné řešení, stačí k tomu troúhelník, měřítko a dobrovolník, co vám to změří.

Velká část výtek v magazínu naráží na pohádky. Dominance mužů v klasických pohádkách, kde se vyskytují králové, (oslava) narození synů a hrdinové zachraňující princezny před draky, kdežto královen, narození dcer (a jejich oslavování) a hrdinek zachraňující před draky prince zdaleka tolik není, pokud vůbec jsou. Ano, klasické pohádky jsou genderově nekorektní. To ovšem nevidím jako nutný důvod je všechny zakázat - možností je některé genderově převrátit, nebo je nechat jak jsou a promíchat s novými pohádkami genderově vyšinutými na druhou stranu, aby se to vyrovnalo.

Za další část "genderové nekorektnosti" může být považováno i nevyrovnaný poměr mezi autory a autorkami, knihami od spisovatelů a spisovatelek. Mužští spisovatelé převažují, nejvíc vidět je to u vědecké literatury. Proč? Nebaví ženy tolik psát?

Co je ovšem v článku z magazínu nejdůležitější (i když příklady na knihách působí výrazněji) je připomenutí, že genderová nekorektnost je problematičtější v jiných věcech - nižší platy žen, samoživitelky (a nesvěřování dětí do péče otcům, dodávám - už jsem o tom něco četl na netu a považji za velmi nepravděpodobné, že by to bylo všechno vymyšlené od A do Z). Je genderové narovnávání knih dobrým krokem k šíření genderové rovnosti, anebo je naopak odklonem od hlavních problémů pohlavní nerovnosti a stereotypů?