Ahoj
Tak jsem si myslel, že sem (na blog) dnes vložím něco jiného, no nedodělal jsem to, tak snad zítra. Zase mne ovšem zachvátilo kuchyňské experimentátorství s cílem zužitkovat zbytky. Když je třeba se nějaké potraviny zbavit, jsou dvě možnosti - ta lepší je zužitkovat ji do něčeho k jídlu, ta horší je vyhodit ji do odpadkáče nebo dokonce hajzlu.
Takže co bylo tentokrát třeba zužitkovat: Dva rozměklé banány, jedna změklá nektarinka, jedna houska stará 3 dny (a tvrdá "jak šutr"). Jo a ještě tu byl zbytek pytlíku ovesných vloček.
Rozhodl jsem se z ovoce vytvořit koláč. Na plech jsem dal papír na pečení a rozprostřel jsem na něj ovesné vločky. Oloupal a rozmačkal jsem oba banány. Nastrouhal jsem na jemném struhadle tvrdou housku. Do mísy jsem prosil nějakou mouku a přidal jsem lžičku kakaa a oba rozmačkané banány. (Před nějakou dobou jsem jedl banánový těsto a dost mi chutnalo, proto šly banány do těsta). Strouhanku jsem rozdělil na jemnou a hrubou (strčí se to do síta, pak se s ním pohybuje do stran nad miskou - co propadne dolů je jemná strouhanka, co zůstane v sítu je hrubá strouhanka.)
Hmota byla dost hustá, tak jsem tam přidal asi tři lžičky zakysačky (zakysaná smetana) a ještě trochu mléka, aby těsto šlo "nalít" na plech vyložený pečícím papírem (a ovesnými vločkami). Těsto jsem vykydal na vločky a snažil jsem se ho rozprostřít na zhruba stejně tlustou vrstvu po celé plechu. Pak jsem nakrájel nektarinku a položil ji na koláč. Bylo jí málo, tak jsem zbytek povrchu obložil asi čtyřmi nebo pěti broskvemi. Pak mi bylo připomenuto, že nemám oslazený těsto. Smíchal jsem cukr moučku s jemnou strouhankou (asi půl na půl) a koláč trochu poprášil vzniklou směsí. A pak jsem ho dal péct.
Upečen byl docela rychle. A když jsem ho ochutnal, moc mi chutnal :). Tentokrát se mi povedlo ukecat dvě další osoby, aby koláč taky ochutnaly. Nebyly s tím plně spokojeny, takže asi 2, možná 2+ (popis hodnocení zde), přeci jen to nevyvolávalo takový děs, aby to (2 další osoby) neochutnaly.
Jedno z hodnocení bylo "Dá se to" a že je to málo sladký, další hodnocení obsahovalo výhradu k těstu "Kdyby to mělo jiný těsto, bylo by to dobrý" a stížnost na posyp cukrem krystal. Žádný cukr krystal tam nebyl, ale dozvěděl jsem se tím zajímavou věc: Pokud nemám cukr krystal, lze ho nahradit kombinací strouhanky a cukru moučka :D. To se může ještě hodit.
Zůstal ovšem ještě problém, nepoužitá strouhanka. Hrubá bez cukru a jemná smíchaná s cukrem. Rozhodl jsem se tedy zkusit udělat falešné marokánky. Obě strouhanky jsem promíchal, takže cukr tvořil asi 1/3 hmoty. Vzal jsem asi tři hrsti solených buráků a rozdrtil jsem je na menší kousky. K hrubějšímu rozkouskování netřeba hmoždíř, postačí palička na maso. Jo a pokud to s ní budete taky zkoušet/dělat, tak doporučuju drtit zblízka, jinak mohou drtky ořechů létat po celé kuchyni.
Vzal jsem pytlík čokoládového pudingu a začal jsem ho vařit s poloviční než předepsanou dávkou mléka (měl by vzniknout puding dvojnásobně hustý). Jenže jsem si na to vzal moc velký hrnec (což mne už mělo varovat, když tam mléko sahalo moc nízko, leč podcenil jsem to). Sice jsem tam ještě nějaký přilil při vyplachování rozmíchaného prášku, takže to nebylo jen 1/4 litru mléka, ale rozhodně to bylo méně než doporučené množství. Oproti předpisu jsem tam dal jen jednu lžíci cukru. Puding se hrozně připaloval a vznikly tam hnusný tmavý připáleniny, trochu působily jako hybrid s gumovou podrážkou.
Největší kusy gumovýho spálenýho hybrida jsem vyndal a horký puding jsem nalil na strouhanku s cukrem a promíchal jsem to na jakoby těsto. Vzniklé těsto jsem na papíru na pečení (aby se to dalo snáze sloupnout) navršil na rozdrcené slané buráky, aby jim byly pokryty a ještě jsem to nezakrytými zbytky buráků posypal. Záměr byl jednoduchý - hustý puding vychladne a ztuhne, čímž by mělo ztuhnout i ono "těsto" a vytvořit s buráky u sebe držící placku.
Ano, ty tmavé kousky jsou uniklé kusy toho gumového spáleného monstra :X. Po nějaké době čekání na ztuhnutí placek v kuchyni mi došlo, že v kuchyni je teplo a nebude to tam jen tak tuhnout, načež jsem placky na prkénku pokrytém pečicíc papírem strčil do ledničky.
Po zchladnutí nastávala testovací fáze. Méně tlusté placky (ty dvě víc vpravo) nedržely úplně, v některých místech se trhaly. Z hlediska soudržnosti falešných marokánek to zas tak neúspěch nebyl, je třeba udělat o něco tlustší placky a mít dost drobků (strouhanky). Problém byl v chuti. Při oslazení strouhanky v poměru 1:2 a jednou lžící cukru ve 2x hustším pudingu to prostě bylo MOC SLADKÝ, sladky jak cecek a cumel, prostě nehorázně sladký a to jsem do toho dal slaný (!) buráky! Takže příště tolik nesladit, možná jen puding, ale už ne tu strouhanku.
Taky jsem dospěl k závěru, že dělat (falešný) marokánky v létě je naprosto debilní a vhodnější pro jejich tvorbu je chladnější období. A taky, že bez čokoládový polevy se žádný pořádný (ani ty falešný) marokánky prostě neobejdou. Hodnocení 2, spíš 2-.
Na horním obrázku jsou falešné marokánky před ztuhnutím, na dolním v poměrně ztuhlém stavu po vytažení z lednice.