"Ohňostroj" do kapsy

V návaznosti na události z druhé části prosince 2015 jsem se rozhodl napsat tento článek. Pokud o mně již něco víte, patrně je vám divné, že budu dělat upoutávku na ohňostroj, když ho nemám rád (dělá to hroznej rámus). (Radši jsem to dal do uvozovek, aby mně podobné lidi nadpis neodradil.) Tento článek zároveň představuje jeden z obdržených vánočních dárků (k Vánocům 2015), který jsem si vyloženě přál a tím alespoň trochu odpovídá na Davidův zvědavý dotaz, co jsem to k těm Vánocům dostal.

Hanabi je kooperativní (hráči nehrají proti sobě, ale spolupracují a snaží se společně vyhrát) karetní hra pro 2-5 hráčů. Když jsem si o ní četl poprvé na internetu, zaujal mne u ní jednoduchý, leč naprosto geniální princip! Ten spočívá v následujícím "fíglu": Hráči nedrží karty tak, jak jsou zvyklí ze spousty jiných karetních her. Drží je obráceně, zadní stranou k sobě a vidí karty všech ostatních hráčů, jen ty svoje ne :D ! Díky tomuto geniálnímu nápadu hráči musí spolupracovat a dobře si napovídat, aby zahráli správné karty ve správnou chvíli.

Úkol, kterého má být dosaženo, zní celkem jednoduše. Hráči mají vyložit na stůl pět postupek, od 1 do 5, každou v jiné barvě (bílá, žlutá, červená, modrá, zelená). V každé barvě je deset karet, jednička třikrát, pětka jednou, ostatní hodnoty ve dvou kopiích. Ke hře také hráči potřebují 8 žetonů nápověd a tři žetony, které vyjadřují chybně vyložené karty (po třetím zmršení hra končí prohrou hráčů, ve hře jsou tyto žetony červené až oranžové). Jinak se na konci hry počítá skóre sečtením nejvyšších hodnot všech pěti postupek (ohňostrojů).

Počet karet, které každý hráč obdrží, závisí na počtu hráčů. Během tahu má hráč na výběr tři možnosti a tah nesmí vynechat.

1) Napovídat. Napovídání stojí (vyčerpá) jeden žeton nápovědy. Hráč ukáže jednomu jinému hráči všechny karty s hodnotou, kterou si vybere, anebo s barvou, kterou si vybere (smí napovídat jen jeden atribut, výšku anebo hodnotu, ne oboje). Hráč musí napovědět všechny karty, které mají danou vlastnost. Také lze oznámit, že hráč nějakou hodnotu či barvu ve svých kartách nemá.

Pokud nezbývá volný žeton nápovědy, akci nelze provést.

2) Zahrát kartu. Vyložením karty se ji hráč pokouší přiložit do ohňostroje. Pokud karta pasuje do jedné z pěti postupek (nebo ji začíná jedničkou), je to v pořádku a hráč si dobere novou kartu. Pokud vyložená karta ani do jedné postupky nepasuje, hráči obdrží jeden červený žeton chyb. I v tomto případě si hráč dobere novou kartu.

3) Zahodit kartu na odhazovací balíček. Touto akcí hráč obnoví jeden žeton nápovědy. Akci nelze provést, pokud nelze obnovit žeton nápovědy (všechny jsou volné).

Jeden žeton nápovědy se také obnoví, když hráč úspěšně zahraje kartu s hodnotou 5, tedy dokončí postupku (ohňostroj).

Odhazovací balíček si mohou hráči během hry prohlížet. Pokud se vyčerpá dobírací balíček, každý hráč má ještě jednu akci (včetně toho, kdo dobral poslední kartu) a pak se počítá skóre (pokud to mezitím potřetí hráči potřetí nezmrší).

Tak to jsou téměř celá a "stručná" pravidla hry, abyste i bez odkazování někam jinem věděli, o co jde. Kromě základní varianty hra obsahuje i rozšíření (pět duhových karet, každá hodnota v jedné kopii), takže oproti nápisu na krabičce hra obsahuje 55 karet, nikoliv jen 54 ;). Teorie vypadá jednoduše, a jaká je praxe?

Hru jsme zatím hráli pětkrát, pokaždé ve čtyřech lidech. Již po pěti hrách mám zformulovanou hypotézu, že v méně hráčích to bude snazší (karty nejsou rozděleny mezi tolik lidí, nápovědou se pokryje větší část rozdaných karet). Velice brzy míváme problémy s nedostatkem žetonů nápověd. Snad pokaždé někdo z nás "zazdil" nějakou barvu, když bez dostatku informací zahodil kartu potřebnou pro pokračování (napovídat nemohl, nebyl volný žeton).

Když napovídáme kartu/karty, bývá to jedním z těchto důvodů:

1) Chceme, aby spoluhráč kartu vyložil (zahrál).

2) Chceme, aby spoluhráč kartu nevyhazoval (něco nezazdil), i když ji zatím zahrát nemůže.

3) Chceme, aby spoluhráč kartu vyhodil, protože se již nehodí a potřebujeme obnovit žetony.

No a hráči mívají někdy problém si odvodit, co vlastně radič chtěl, aby s tou kartou dělali. Hlavně když docházejí žetony nápověd a hráč musí něco vyhodit, nemá teda čas čekat na informaci o druhé charakteristice karty.

V pár prvních hrách jsme se navíc neudrželi a měli jsme během hry nepovolené kecy (alá "jemu nikdo neradil"). Naše nejnižší skóre bylo zatím 13, nejvyšší 17. Jako úplnej propadák to nebyl, ale mohlo to být i lepší (maximální dosažitelné skóre v základní hře je 25).

Jo, je to fajn, pravidlově jednoduchá a skladná hra založená na geniálním principu, kdy neznáme automaticky své karty. Jediný, co mne při jejím hraní štve, je pocit, že jsme "takoví blbouni", že nedosahujeme maximálního skóre :/.