Nekra | Úklid je horor

Dne 20.9.2015 jsem trochu uklízel pokoj. Na kompletní úklid jeden den rozhodně nestačí. Šlo převážně o povrchový úklid.

Začal jsem obvyklým krokem, kdy jsem přendal věci z koberce na postel a vyluxoval jsem koberec. Pak následovalo probrání věcí na víku od piána a několik pár věcí v koutě. Už tam se objevilo velké množství prachu. Ale to nebylo zdaleka nejhorší :p.

Dál jsem se rozhodl utřít prach na vysoké skříni a poličce. Jedna ze situací, kdy je fakt blbý měřit málo na výšku. Výhodný to je vlastně jen v případě nízkých prostor, kde pociťuji uspokojení, že se za to ostatní bouchají do hlav o strop. Skříň je oproti mně tak vysoká, že ani na židli nedosáhnu rukou s hadrem na jejím vršku dozadu (až ke zdi). Takže jsem tam vytíral hadrem na vařečce, výsledek je diskutabilní, nevím vůbec, jak to tam vypadá (paměťová karta byla v té době v počítači s nějakým otevřeným souborem). Vysoká polička je sice asi o deset čísel níž, ale tam jakžtakž dosáhnu (na špičkách a stěží, ale jo).

Další bod bylo mytí oken. Pokaždý mne napadne, že mytí oken je samo o sobě obrým důvodem si pořídit horolezeckej úvaz - aby se jím člověk zajistil o radiátor před vypadnutím z okna. Nikdo z okna nevypadnul, ale přetrhl se řetízek na žaluzii. To je blbá věc, protože to vypadalo, že tam bude muset přijít nějakej cizí člověk to spravit.

Následovala tradiční část velkého úklidu, úklid pod postelí. To znamená vytahat z pod postele (na dvě "várky") krabice, otřít je, otřít a vyluxovat prach pod postelí (a že ho tam bylo, bylo by fajn mít tolik prachů jako pod postelí prachu), po uschnutí vrátit krabice zpět, utřít lino pod kobercem a po uschnutí druhá část.

Tentokrát jsem jednu rozpadající se krabici vyhodil, byly v ní novinové výstřižky a vážila téměř 10 kilo. Bylo k tomu potřeba porušit jednu tradici a to probírat se obsahem krabice. Kdybych se tím začal probírat, jistě bych došel k názoru, že si to chci všechno nechat :D.

Tak to bylo zatím všechno, utrženej řetízek na žaluzii je horor a hromady prachu, když se musí uklízet, taky. Kvůli vysoké náročnosti neprovádím velký úklid moc často. I když je to pořád jednodušší, než průběžně udržovat pořádek, to je takové ... nepřirozené.

Včera jsem se dozvěděl, že žaluzie půjde domácky opravit (takže žádný cizí člověk), akorát jsem dnes neměl při opravě překážet :(.

Jak se říká, nic se nemá přehánět. Při úklidu mohou může dojít k různým újmám, jako přetržení řetízku na žaluzii, vypadnutí z okna, shození rozbitných předmětů na zem atd. I když jednou za čas je fajn to odprašit. Někteří lidi se dokonce s pořádkem moc nervujou a hned vyšilujou kvůli každýmu smítku. Ti zažívají horor mnohem větší :P.